DALŠÍ KROK SAMA K SOBĚ

DALŠÍ KROK SAMA K SOBĚ

Žiji to, o čem tu píši. A tak jsem si včera splnila jeden z mých mnoha snů. Po mnohaletém odhodlávání a snění jsem vyrazila s kobylami na trek dál než za humna, kde to známe.

Ušly jsme přes 40 km. Já šla s holkami samochodky celou trasu, kromě asi 3 km, kdy jsme se proběhly cvalem.

   

Prožitek je nepopsatelný.

Totální vyčištění hlavy.
Totální uzemnění.
Totální přítomnost v těle.

Před cestou jsem telefonovala s bývalým přítelem. Po tom telefonátu mi přišla zpráva: „Pavlínko, díky za zpětnou vazbu :-)… Na oplátku ti napíšu a doufám, že se na mě nebudeš zlobit…. Tvoje jednotlivé příspěvky na fb mají hloubku a jsou super. Nicméně ale jako komplex, vše dohromady jsou to sračky a ty se v tom plácáš. Chceš rodinu, tak si ji dovol mít… Bůh nebo nevím, jak to nazývat, ti chce dát dítě… do STABILITY. Můžu se mýlit samozřejmě, ale cítím, že až budeš stálá a taky vystoupíš ze své zóny, tak se budou dít věci. 🙂 pěkný den přeji :-)“

Popravdě mě při čtení té zprávy nakrklo to slovo „sračky“. I když jsem často sprostá, i když jsem ochotná nad vším tím popřemýšlet, nadzvedlo mě, že dostávám zpětnou vazbu, o kterou jsem nežádala. Nebo ani ne tak tohle. Možná spíše to, že ten člověk střílí šípem do mne, protože ukazovat prstem na druhé je snažší, než odkrýt rány své vlastní.

Ale moje těšení se na plnění si svého snu, bylo tak veliké, že jsem to nechala být.

A stalo se to, že po návratu domů, se mi ten muž znovu připomněl jinou zprávou a já si uvědomila, že jsem se tak soustředila na sebe, že jsem všechny ty emoce, pocity a myšlenky úplně pustila a nemám potřebu se tím zabývat. 😀

Velmi mě to potěšilo. Kam směrujeme svoji pozornost, tam jde energie. Má pozornost směrovala ke mně, kobylám a Mili. A já s údivem pozorovala, kolik mají kobyly i Mili energie po 20 km. Očekávala jsem, že je utahám. Místo toho na zpáteční cestě zrychlovaly a byly plné elánu. I já jsem na tom byla stejně.

Plná energie.

Pořád ji v sobě mám. Tělo je nadšené. A já se těším na další cestu, jen co se mi zahojí puchýře. 😀

Pavlína

About the Author

Zanechat odpověď